Showing results by author "Vlastimil Vondruska" in All Categories

Prokurátor krále Přemysla II. Otakara Oldřich z Chlumu a zároveň správce hradu Bezdězu má v pravomoci i vyšetřování a trestání hrdelních zločinů v kraji. Tentokrát řeší krádež trnu z Kristovy koruny; vzácné relikvie, již získal Havel z Lemberka hodlá ji věnovat chrámu sv. Víta v Praze. Zločin byl proveden pouhé dva dny před příjezdem krále, jenž se má zúčastnit slavnostního vysvěcení relikvie, takže celá kauza hrozí pěknou ostudou.

Oldřich z Chlumu se sice ocitl v nemilosti českého krále, ale přesto je povolán do Prahy, aby vyřešil na první pohled jednoduchý případ. Malostranský špitál vlastní darovací listinu na tři vesnice vystavenou Václavem I., otcem Přemysla Otakara II. a jeho předchůdcem na královském trůně. Král si ovšem nepamatuje, že by kdy jeho otec špitál obdaroval. Královský prokurátor začne případ prošetřovat a narazí na vraždu staroměstské měšťanky, která se nechala vydržovat několika zámožnými muži, kromě jiného i nejvyšším komořím.

S Oldřichem z Chlumu, panošem Otou a Divišem se ocitneme na Bezdězu a v jeho okolí. Neprostupné lesy a skalní strže, které se táhnou od Housky ke Kokořínu, skrývají mnohá tajemství. Pohanství jako by z této pochmurné krajiny nikdy neodešlo, je-li sem přidělen kněz, pak pouze za trest. Jednoho dne se z lesa nevrátí zeman Smil z Tubože. Zdá se, že jde o banální záležitost, nikdo o tom nechce mluvit. Kdyby neměl povinnosti zemana, na Bezdězu by se to snad ani nedozvěděli. Nepochopitelné události se však začnou vršit.

Kolik si proslulý kat Jan Mydlář naúčtoval za popravu 27 českých pánů? Jak probíhala poprava mečem či oběšením? Co směl mít odsouzenec v den smrti na sobě? Jak se pranýřováním trestaly menší přestupky a jaké byly nejběžnější způsoby mučení a mučící nástroje? Dnes nám může připadat zacházení se zločinci zbytečně kruté, bolestivé a nelidské, ale ve skutečnosti bylo přesně takové, jako sama doba. Kati, jejich biřici, ani městská rada s rychtářem nebyli sadisté, užívali pouze takové prostředky, které byly v jejich době dostupné a účelné.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Kolem hradu Ostrý se šíří tiché zlo. V okolí přibývá vražd a ze šibenice zmizela těla trestanců Poblíž Benešova nad Ploučnicí v severních Čechách budují Vartemberkové pro panovníka hrad Ostrý. Od počátku stavbu provázejí potíže a proto Marek z Vartemberka požádá o pomoc svého švagra, královského prokurátora Oldřicha z Chlumu. Jenže dříve, než se může svých povinností ujmout, je v Benešově v noci zavražděn rychtář. Jeho žena přičítá vraždu čtveřici sourozenců, kteří byli obviněni z lupičství a večer předtím oběšeni v Děčíně.

Oldřich z Chlumu, mladý královský prokurátor na dvoře Přemysla Otakara II, se uchází o ruku krásné Ludmily z Vartemberka, proti němu ale stojí mocný pán Hynek Berka z Dubé. Aby toho nebylo málo, kdosi zavraždí bezdězského purkrabího Jindřicha a vzápětí je Oldřich královským komořím obviněn, že zpronevěřil peníze na výstavbu hradu. Oldřich je nucen pátrat v přestrojení za obyčejného vojáka, zatímco jeho panoš Ota je omylem zajat, neboť věznitelé ho považují za královského prokurátora a nutí ho, aby se oženil.

Na počátku je vypálení vladyckého dvorce v Tajné. Ale to, co se zdálo jako loupežné přepadení, tají podivné tajemství, jehož kořeny sahají až k počátkům přemyslovského rodu a ke knížeti svatému Václavovi. A tak je Oldřich z Chlumu i se svým panošem Otou vtažen do děsivého víru násilí, pronásledování a vražd. Jen díky své odvaze, rytířskému umění a moudrosti se jim podaří záhadné klubko rozplést.

Pouť ke svatému Jakubovi do Compostely patří k vrcholným projevům křesťanské zbožnosti. Oldřicha z Chlumu dosud plně zaměstnávaly světské starosti, ale král Přemysl II. Otakar nařídí, aby jeho prokurátor byl členem družiny, která na zbožné pouti doprovodí jeho tetu abatyši Anežku. Ještě než výprava překročí hranice království, dojde k první vraždě. V blízkosti poutníků se začínají pohybovat papežovi vyslanci, tajemní templáři i zvědové francouzského krále.

Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Nejde o žádnou vážnou rozmíšku a tak král očekává, že bude potvrzen a náležitě oslaven úspěšný výsledek vyjednávání. Pár dní po svém příjezdu se však jeden z českých šlechticů beze stopy ztratí. Je to o to víc znepokojivé, že o čtyři roky dříve tu stejně nevysvětlitelně zmizel jeho starší bratr.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Jak vypadala krajina 13. století? A kdo byli její obyvatelé? Kolika let se dožívali, na jaké nemoci trpěli? Jak spolu vycházeli čeští a němečtí kolonisté? Poznáme významné stavby na našem území a budeme sledovat počátky gotiky, zakládání měst a jejich rozkvět. Byli naši předci tak nároční na bydlení a odívání, jako jsme my? Co znamenaly chrámy pro tehdejší lidi a jaká byla jejich spiritualita? Jako úlohu přičítali vzdělání, jak se bavili a jak milovali? Na tyto i další otázky odpovídá historik Vlastimil Vondruška.

Královského písaře Jiřího Adama z Dobronína pozve rakovnický hejtman Jindřich z Vřesovic na svatbu na hrad Krakovec. Jindřich a Jiří Adam spolu v mládí studovali a i po dlouhých letech se stále považují za důvěrné přátele, což je v nejistých časech panování krále Ferdinanda I. Habsburského vzácnost. Jindřich chce, aby se Jiří Adam trochu pobavil a po smrti manželky přišel na jiné myšlenky. Ani jeden však netuší, jak smutné rozptýlení jim svatba na Krakovci ve skutečnosti přichystá.

Dobrodružný detektivní příběh se odehrává v renesanční Praze. Román vznikl podle stejnojmenné divadelní hry oblíbeného autora Vlastimila Vondrušky. Hlavními hrdiny je zdánlivě nesourodá trojice – staroměstský rychtář Jan, katovka a zběhlý student teologie. Městský kat, který se až příliš rád dívá na dno číše s vínem, se stane uprostřed noci svědkem vraždy. Pachatelem je neznámý muž v klobouku s pérem, podivnější ale je totožnost oběti – tou je kupec Pelech, který měl být před několika dny pohřben. Ještě než se stačí rychtář vydat po první stopě, dojde k další vraždám a loupeži na radnici. Naštěstí je tu rychtářův bystrý synovec Petr.

Vážený písař královské komory, Jiří Adam z Dobronína, se v mládí znal s ženou, která se později vypracovala na majitelku jednoho z nejproslulejších nevěstinců na Starém Městě pražském. Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama. Přímo v jejím domě kdosi zavraždil zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora. Jiří Adam z Dobronína se spolu se svým pomocníkem bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou vydávají po stopách bezohledného zločince.

Písař královské komory Jiří Adam z Dobronína odjíždí jako vyslanec na dlouhou cestu ke dvoru anglické královny Marie. Společnost mu dělá krásná a inteligentní šlechtična Kateřina Dolanská, kterou poznal při svém vyšetřování v teplických lázních. Záhy se ukáže, že poslání Kateřiny, která se vyzná v diplomacii mnohem lépe než on, je ve skutečnosti úplně jiné.

I když se situace v Uhrách v polovině 16. století již trochu uklidnila a útoky Osmanů na nějakou dobu utichly, objeví se jiná nebezpečná a zdánlivě neřešitelná záležitost. Protože použití vojska je vyloučeno a rovněž vyslanec českého krále v Budíně má v tom ohledu ruce svázané, obrátí se královna Anna na královského písaře Jiřího Adama z Dobronína. Pán z Dobronína se rozhodne její prosbě vyhovět a vydává se na tajnou misi do Uher. Ale ještě dříve, než tam stačí dorazit, dojde k první vraždě, která cestu velmi zkomplikuje.

Druhý díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. Tentokrát zavede Jiřího Adama případ na hrad Velhartice, kde byly v časech krále Jiřího z Poděbrad na čas uloženy české korunovační klenoty. A jak se zdá, v oné době se stalo něco, co ještě po desetiletích vede zasvěcené k tomu, aby vraždili.

Zdánlivě obyčejná návštěva hradu Krašova se změní v noční můru. Královský prokurátor Oldřich z Chlumu slíbil pomoci příbuzné, která se mu svěří s dávným prokletím hroznatovského rodu. Nejprve však jeho výpravu málem smete rozbouřená řeka a když pak uprostřed ledové vánice dorazí na Krašov, Oldřich z Chlumu na vlastní oči spatří, jak se kdosi uprostřed noci vrhne z oken hradu dolů do propasti. Obyvatelé hradu věří, že to byl přízrak zesnulé hradní paní Anny, královský prokurátor však hledá prozaičtější vysvětlení.

Častolov z Frýdlantu přijde za nevyjasněných okolností o manželku Anežku. Najdou ji mrtvou pod skálou, na které se tyčí rodový hrad. Popravce uzavře její smrt jako nešťastnou nehodu, záhy nato je však zabit i on. Královský prokurátor Oldřich z Chlumu slíbí své ženě Ludmile celou záležitost vyšetřit a přesvědčí se o tom, že nejnevděčnějším úkolem je pomáhat příbuzným. Jakmile se pustí do pátrání, začnou mysteriózními způsoby umírat další lidé. Spojujícím motivem série úmrtí je tajemná soutěska, zvaná Peklo. Protože však nikdo z podezřelých vraždy spáchat nemohl a ďáblovy stopy se zdají být nepopiratelné, dostává se ke slovu inkvizice.